Jdi na obsah Jdi na menu
 

Z historie

Kostel stával v obci již ve 14. století – první jménem známý farář, Havel, je doložen k roku 1357. Stavba měla kruhový půdorys a stávala ve farní zahradě. V tom samém století začínají být Soběchleby osídlováni Němci. Z roku 1382 pochází správa o problematických vztazích místního faráře Václava s německy jazyčnými farníky.

Je pravděpodobné, že během 16. století v obci převládlo protestantské vyznání, a tak luteránsky pastor nahradil katolického faráře. Samostatná katolická fara nebyla obnovena ani po třicetileté válce. Obec spadala pod faru v Kryrech, později v Nepomyšli a v Blšanech.

Fara v obci byla obnovena r. 1857, roku 1929 byla renovována. Po vzniku ČSR se farář P. Štenberk dostává často do sporů s německy jazyčným většinovým obyvatelstvem.

Avšak už v roce 1934 přinutí špatný stav budovy fary faráře k vystěhováni a správu přebírá farář blšanský. Po II. světové válce, v důsledku odsunu německého obyvatelstva, nastává výrazný pokles obyvatel a fara se už v obci neobnoví.                    

Současný, jednolodní kostel byl postaven roku 1726. Na východě je zakončen trojbokým presbytářem. Po jižní straně presbytáře je sakristie, nad průčelím se tyčí hranolová věž zakončená bání.

Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámci, okna jsou segmentově zakončená. Presbytář je sklenut křížovou klenbou, v závěru s výsečemi, stěny zdobí zalomené pilastry s římsovými hlavicemi. Loď kostela a sakristie jsou plochostropé. V lodi je zděná kruchta, podklenutá valeně, podvěží je plochostropé.

Hlavní oltář pochází z roku 1637, je portálový, s akantovými postranicemi, s novějším obrazem sv. Jiří a původními sochami světců. Kazatelna je z doby kolem r. 1700, zdobená akantovými řezbami a soškami evangelistů (obnovena r. 1890).

Kostel je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.