Přátelé Soběchleb, z.s.

Výkřiky radosti a překvapení, přátelská objetí, pevné stisky rukou i chlapská plácání po ramenou, oči zalité slzami dojetí - taková byla v sobotu 16. září vaše setkání po letech.

Je velmi těžké průběh prvního Setkání Soběchlebáků shrnout do několika řádek. Naše skryté obavy z účasti a vůbec průběhu dlouho očekávaného dne byly rozptýleny již před zahájením, kdy začali přicházet první nedočkavci. Před třetí hodinou odpolední jsme udiveně začali přinášet další a další židle, vystoupení skupiny Taranis a paní Květy Tošnerové museli ale i přesto mnozí vyslechnout pootevřenými dveřmi z chodby. Sál školy byl beznadějně nabitý. Mezi hosty nechyběl pan ředitel Šťastný, který působil ve škole v posledních deseti letech její existence, ani jeho manželka, která vedla mateřskou školu. Se svými spolužáky a kamarády se po neuvěřitelných 53 letech setkala například také paní Svobodová - dcera pana učitele Hrbka, který působil v naší škole od května 1946 do června 1964, a v těchto letech také velmi pečlivě vedl soběchlebskou školní kroniku.

Někdo s námi vydržel až do půlnoci, někdo se mohl zdržet se jen krátce. Při sčítání účastníků jsme ale dospěli k číslu, které nám vyrazilo dech. Pozdravit se se svými sousedy a kamarády přišlo více než 140 Soběchlebáků, nepočítaje děti a účinkující!

Vaše účast a neskrývané nadšení je pro nás největší odměnou. Jsme rádi, že se vám historicky první Setkání Soběchlebáků líbilo, a věříme, že přijedete zase. Snad vaše spokojenost přesvědčí i ostatní a příště se uvidíte i s těmi přáteli, kteří s námi letos nebyli.

Děkujeme

všem, kteří zapůjčili své osobní fotografie, zejména pak Marion Tydlbachové, Janě Holé a manželům Šťastným;

Marion Tydlbachové za věrné obrázky soběchlebských domků a statků;

Milušce Tuhé za krásné podzimní dekorace;

Jarušce Šmirousové za ochotu a trpělivost při našich nákupech;

Vaškovi Tuhému za originální aranžmá obložených mís;

soběchlebským hospodyňkám za výborné domácí dobroty k odpolední kávě;

Pavlovi Máchovi, Vaškovi Ernestovi a spol. za pomoc při stavbě stanu;

panu místostarostovi za vstřícnost a splnění všech našich požadavků a přání;

panu starostovi za milou návštěvu a úvodní slovo;

skupině Taranis, houslistce Kátě a paní Květě Tošnerové za nádherné zpestření našeho odpoledne;

týmu Pivnice U Kachny za rychlou přátelskou obsluhu;

muzikantovi Martinovi za perfektní výkon u mikrofonu;

panu Patákovi za vynikající gulášek, po kterém se jen zaprášilo;

učňům SOŠ v Podbořanech za minizákusky, které nešlo neochutnat;

všem, kteří se jakýmkoliv způsobem na přípravách podíleli, a věnovali jim svůj volný čas…

… a především všem, kteří přišli a vykouzlili tak skvělou atmosféru!

Zvláštní poděkování patří báječným Soběchlebačkám Milušce Tuhé a Marion Tydlbachové, bez kterých bychom se vůbec neodvážili setkání uspořádat. To ony vzpomínaly, pátraly v paměti i v albech s fotografiemi, hledaly kontakty, telefonovaly, psaly a roznášely pozvánky. Že jste se sešli v takovém počtu, je jejich zásluha. Stejné úsilí pak věnovaly i samotným přípravám celé akce. Děkujeme, jste úžasné!

Za finanční a materiální podporu děkujeme Městu Blšany, Masokombinátu Schneider a společnosti JEDNOTA, spotřební družstvo v Podbořanech. 

Fotografie najdete na www.pratelesobechleb.cz a www.facebook.com/PrateleSobechleb. Kompletní balíček fotografií (včetně nezveřejněných) zašleme účastníkům na vyžádání. Album s klasickými papírovými fotografiemi bude možno si prohlédnout (a fotografie objednat) na našich příštích akcích. Ukázka se také brzy objeví na nástěnce u kostela.

Kdy se uskuteční další Setkání Soběchlebáků vám zatím nedokážeme sdělit, určitě se o něm ale dozvíte včas. Nejbližší příležitostí setkat se s naším spolkem je sobota 7. října 2017, kdy reprezentujeme Blšansko na Jablečném dni na Státním zámku Krásný dvůr. Naposledy se v letošním roce uvidíme v sobotu 23. prosince 2017 v podvečer na návsi na Adventním setkání.